Rozkvetlý smutek (Charles Hlavaczech)
V3.5
Do říše mořských pralesů svůj černý smutek zanesu a sémě jeho dědičné rozhodím v proudy měsíčné. Ve věčný led, ve věčný sníh, v nárazy větrů polárních. Ti do truchlících lilií až jeho sémě zasijí, snad v lijáku slz palčivých tam v sopránový vzkvete smích!
