(verse) Jsme jen stíny v modrém záři, žijeme v kleci, co sami jsme si stavěli. Kód nás vede, kód nás láme, všechno, co cítíš, je iluze, co tě zklame. (Pre-Chorus) Obrazovky pálí, realita prchá, v síti jsme chycení, cesta zpátky utekla. Ztrácíme dotek, ztrácíme dech, ve virtuálním světě je jen prach a smrt. (Chorus) Žijeme v digitálním světě, kde pravda je skrytá v drátech a sítích. Ztratili jsme sami sebe, náš život se mění v prázdné bitvy. (verse 2) Všechno je zlom, v prstech plochý svět, co je skutečné, co je pouhý klam? Chceš být viděn, chceš být znám, ale tvá duše už dávno mizí tam. (Pre-Chorus) Obrazovky pálí, realita prchá, v síti jsme chycení, cesta zpátky utekla. Ztrácíme dotek, ztrácíme dech, ve virtuálním světě je jen prach a smrt. (Chorus) Žijeme v digitálním světě, kde pravda je skrytá v drátech a sítích. Ztratili jsme sami sebe, náš život se mění v prázdné bitvy. (Bridge) Sítě se stahují, tvůj dech se láme, život mizí ve vteřinách, co už nemáš. Jsi jen data, jsi jen stín, v umělé realitě, kde není kam jít. (Chorus) Žijeme v digitálním světě, kde pravda je skrytá v drátech a sítích. Ztratili jsme sami sebe, náš život se mění v prázdné bitvy. (Outro) Ve světě bez duše, kde světlo zhasíná, sledujeme obrazovky, realita uniká. Jsme otroci strojů, bez jména, bez hlasu, žijeme v digitálním světě – ztraceni ve času.
