(verse) Sedím sám ve stínu noci, v hlavě šum, co nenechá spát. Někdo šeptá, slyším kroky, kdo to je? Už nemůžu stát. Z koutů místností se plíží, z tváří se jim ztrácí tvary. Hlas ve mně mi říká: "Běžíš, ale nemáš kam, jsou za tebou stále." (chorus) Stíny ve tmě mě obklopují, tiché hlasy, co mě pronásledují. Kam se schovat, když svět mizí? Jsem to já, nebo někdo jiný? (verse 2) V zrcadle tvář, co nepoznávám, je to cizí, a přesto můj stín. Ztrácím se v černobílém plánu, pravda mizí, jak padající dým. Oni mě vidí, já je slyším, škrábou na dveře, blíž a blíž. Realita se trhá v tíži, co je sen a co je výkřik? (chorus) Stíny ve tmě mě obklopují, tiché hlasy, co mě pronásledují. Kam se schovat, když svět mizí? Jsem to já, nebo někdo jiný? (bridge) Kolem hlavy bzučí temný roj, myšlenky, co dusí jako zbroj. Utíkám, ale cesta není, proti těm hlasům není zbraní. (chorus) Stíny ve tmě mě obklopují, tiché hlasy, co mě pronásledují. Kam se schovat, když svět mizí? Jsem to já, nebo někdo jiný?
