Vše zůstává pořád na stejno, prašivej život stojí za psí lejno. A i když je ti teprv dvacet, chce se ti ze všeho zvracet. Když je ti něco přes čtyřicet, tak cítíš se sotva na třicet. A taky chce se ti z toho blít, na život nadávat a klít. V šedesáti už nemáš pevný skus, dobře víš, že život je pěknej hnus. Už nemáš práci, učení a hračky, než najdeš hajzl, v kalhotech sračky. V osmdesáti ani nevíš, že ještě žiješ, za úplňku v ústavech na měsíc vyješ. Nejraděj bys do hlavy si kulku vpálil a rovnou se do rakve rychle svalil.