Ať si říká kdo chce svý on příjde já to vím zvládne jedním mávnutím to s čím tu zápasím Jen když smůla blíž se zdá, až málem vítězí Ptám se jakej může tak být ten co z dálky přichází Ať je jak vítr Ať ví co chce přitom sám sobě se dovede smát Je zvláštní a zvlášť né kam vítr tam plášť a má sílu které neodolám Ať je jak vítr Nikdo ho nespoutá jen když on sám bude to chtít dřív tajfun a hráč teď můj vánek a stráž a když k ránu snad má chuť zas jít neuletí... Jiným zdá se dávám pít až do dna trápení mý srdce že zůstává v tý skále míle vzdálený Čím víc pouť tam je dlouhá tím víc jich odradí On na nic dál už nečeká a prostě sám mě pohladí Ať je jak vítr Ať ví co chce přitom sám sobě se dovede smát Je zvláštní a zvlášť né kam vítr tam plášť a má sílu které neodolám Ať je jak vítr Nikdo ho nespoutá jen když on sám bude to chtít dřív tajfun a hráč teď můj vánek a stráž a když k ránu snad má chuť zas jít Ať je jak vítr Ať ví co chce přitom sám sobě se dovede smát Ať ví co chce přitom sám sobě se dovede smát
