Vyrostly jsme v panelu, ve strachu a špíně, den co den hádky, kdo zas skončí v tísni. Nájem je bič a v lednici prázdno, život nás učil, že nic není snadno. Za zdí jen řev a policajti v noci, dětství nám vzali, teď hledáme moci. Šedý bloky kolem, beton místo snů, každej druhej kámoš spadnul do dluhů. ⸻ 🎶 Refrén Takhle to dál nejde, musíme pryč, z pekla ven, rozbít ten krych. Panelák je klec, ale klíč máme my, jednou odsud vyletíme za svý sny. ⸻ 🎤 Sloka 2 Na schodech spreje, na stěnách vztek, v srdci je bolest, co nezmizí hned. Někdo to vzdal a utopil dny, my držíme víru, že najdem svý sny. Stíny se táhnou pod lampama venku, život je válka, ne pohádka z deníku. Ale v očích jiskra, co nezhasne nikdy, padáme dolů, jen abychom vstali rychle. ⸻ 🎶 Refrén Takhle to dál nejde, musíme pryč, z pekla ven, rozbít ten krych. Panelák je klec, ale klíč máme my, jednou odsud vyletíme za svý sny. Sloka 3 Ulice nás učily, přežít každej den, spadnout a vstát, i když padáš zas ven. Sny nejsou levný, platíš krví i potem, ale my věříme, že svět změníme krokem. Nejsme jen čísla, nejsme jen dluh, z bolesti roste odhodlání a duch. Až jednou vypadnem, tak bez návratu, panelák zůstane jen stínem v pozadí na plátnu. ⸻ Refrén Takhle to dál nejde, musíme pryč, z pekla ven, rozbít ten krych. Panelák je klec, ale klíč máme my, jednou odsud vyletíme za svý sny.
