
JEN TAK, CO ČINÍ EMOCE (2!!!!) - MirDL (099)
99. Text: Miroslav Dlouhý - 7. 3. 2025 [Předehra] [Úvod] Hmm - hm - hmm, - há - ha - háá, - Tý jóó, - dnes se cítím MOCNĚ. - To asi, že sem zahodila EMOCE. [Rap 1] Tak si tu seDÍM: JEN TAK, zamotaná v dece. Na dobrou VĚC sem přišla, a všechno tak ODHALILA. - (Ahoj, tak jsem tady. No, jak si mi volala přece. Všechno jsem ODLOŽILA, a sem naklusala.) Počkej; tak si všechno ODLOŽILA, a klusala JEN TAK ke mně? To ses odvážila, že ses tak ODVÁZALA? - (Já nevím, o čem to teď meleš? Tys mi přece volala, a tak sem jiný VĚCI ODLOŽILA, a to sem se ODVÁŽiLA.) Ahá, už to chápu, kde se tu bereš. Já zapomněla. Ale už dřív sem ti volala. - (No já pomalu ŠLAPU, ale co ty? Proč se teď tak kryješ? Jako by ses mě bála.) Né, jen se trochu TŘESU. Nečekala sem, že ještě přijdeš, tak sem si jen pohodlí UDĚLALA. - (Já z tebe snad VykVETU, ty to teda vedeš. Co že sis to teď vlastně DĚLALA?) Ty taky bereš vážně každou VĚTU. I když mi snad pod deku nevlezeš, byla bys tak hodná, a VĚCI mi poDALA. - Hele, jak to jako myslíš? Chováš se ňák ODVÁZANĚ, a kam to teď lezeš, já bych TI to DALA. No to už nemusíš, i když mi teď deka VÁZNE, musím VĚCI naHMATAT. - Ježíži marja, proboha! Ty jeden blázne! Vždyť ty si: JEN TAK! [Doprovodný hlas] Hmm - hmm, - HÁ - HA - HÁÁ, - Jsem NAHÁ! - AHÁ! - Já NA HÁČEK přišla, a tak jsem NAHÁ. - Jsem prostá, a jsem: - JEN TAK! [Refrén] No a co má být. Tak zahoď ty divný EMOCE. Já mnoho VĚCÍ ODHALILA, a už vím, jaký to je v DECE. Vždyť jde o můj BYT, a chci tu BÝT v NAHOtě MOCNÉ. Tak jsem všechno ODLOŽILA, a ZAhODILA u ZORnic vZORce. - (Ty ČINÍ naše EMOCE, a tím i to nEMOCNÉ.) [Rap 2] Tak si tu sedím: JEN TAK. Už nejsem ZAHALENÁ ani v dece. A co ty? Já už všechno ODHALILA. - (Nó; to přeci není jen tak. To teda čumím. Měla bys být ZAbALENÁ. To abych se raději ODvALILA.) Prosím tě, snad ti nestoupá tlak? Když nemůže nic jinýho... Já sem jen EMOCE PROSTĚ zahODILA. - (A proto se teď chováš sPROSTĚ? To není nic NORMÁlního; chodit jen tak nahá.) A co je vlastně NORMÁlní? Mluvíš o NORMĚ. To je něco schválenýho, a kdo ty NORMY zaDÁVÁ? - (Promiň, já nejsem asi ňák ve FORMĚ. Je mi najednou HORKO. Ty tvoje FORMulacE; to mi zabrat DÁVÁ.) No tak tu tvou uniFORMU zahoď, a buď taky; JEN TAK holčičko, když už si teda tak ŽHAVÁ. [Doprovodný hlas] Hmm - hmm, - HÁ - HA - HÁÁ, - Jsem NAHÁ! - AHÁ! - Já NA HÁČEK přišla, a tak jsem NAHÁ. - Jsem prostá, a jsem: - JEN TAK! [Refrén] No a co má být. Tak zahoď ty divný EMOCE. Já mnoho VĚCÍ ODHALILA, a už vím, jaký to je v DECE. Vždyť jde o můj BYT, a chci tu BÝT v NAHOtě MOCNÉ. Tak jsem všechno ODLOŽILA, a ZAhODILA u ZORnic vZORce. - (Ty ČINÍ naše EMOCE, a tím i to nEMOCNÉ.) - (Studuj trochu rOvNICE, a pochopíš pOzICE.) [Finální slovo] Neboj se, tentokrát ještě zavřu před nahotou OČI. Vždyť přeci nejde O NIC. A tak se klidně dál vnitřně NIČ. Nebo jde snad NakONEC O NĚCO? Před ČÍM zavíráš OČI? Zdá se, že před HOLÝMI fakty, a tak jde o mnohem VÍC. Je dobré být naHÁČKEM. To je tím KlíČovýM HÁČKEM. [Doprovodný hlas 2] Hmm - hm - hmmm, - Há - ha - háá, TAK jsem JEN TAK. [Sólo Music] [Refrén - jinak] No a co má být. Tak zahoď ty divný EMOCE. Já mnoho VĚCÍ ODHALILA, a už vím, jaký to je v DECE. Vždyť jde o můj BYT, a chci tu BÝT v NAHOtě MOCNÉ. Tak jsem všechno ODLOŽILA, a ZAhODILA u ZORnic vZORce. - (Ty ČINÍ naše EMOCE, a tím i to nEMOCNÉ.) - (Studuj trochu rOvNICE, a pochopíš pOzICE.) [Doprovodný hlas] Hmm - hmm, - HÁ - HA - HÁÁ, - Jsem NAHÁ! - AHÁ! - Já NA HÁČEK přišla, a tak jsem NAHÁ. - Jsem prostá, a jsem: - JEN TAK! Jsem PROSTĚ - sPROSTĚ - JEN TAK. [Konec 06:07]

