Při loupání cibule (wurly)

1. Verse: Při loupání cibule, vzpomněla jsem si na chvíle, Kdy jsi mi říkal, že všechno je jen hra, Že život je divadlo, plné lží a gest, Ale já věřila, že najdeme některou z možných cest. Otočila jsem se k oknu, slzy jak bobule, A to všechno jsem si uvědomila při loupání cibule! Chorus: Při loupání cibule, slzy tiše tečou, Jak ty staré příběhy, co v srdci mě pálí. Vrstva po vrstvě, vzpomínky se vlečou, A co se stalo, to už nikdo neschválí. A k těm slzám, co dopadají těžce asi jako rány do kebule, už vím, že každý pláč má svůj příběh, při loupání cibule. 2. Verse: Při loupání cibule, vzpomněla jsem si na chvíle, Kdy jsi říkal, že naše vrstvy nás chrání, Že svět je jen jeviště, kde se role mění, Ale teď, když loupám, cítím opravdové chvění. Sedla jsem si na stůl, slzy těžké jak bambule, A to všechno jsem si uvědomila při loupání cibule! Chorus: Při loupání cibule, slzy tiše tečou, Jak ty staré příběhy, co v srdci mě pálí. Vrstva po vrstvě, vzpomínky se vlečou, A co se stalo, to už nikdo neschválí. A k těm slzám, co dopadají těžce asi jako rány do kebule, už vím, že každý pláč má svůj příběh, při loupání cibule. Bridge: Loupala jsem vrstvu po vrstvě a dívala se dovnitř, Každá vrstva mi ukazuje, co jsem příliš dlouho skrývala. Každá slza mi připomněla, že už není kam utéct. Teď vím, že jsem se bála pravdy, co mám v sobě, S každou slzou jsem si o krok blíž a Masky, které jsem nosila, jsou teď pryč, A to všechno jsem si uvědomila při loupání cibule! Chorus: Při loupání cibule, slzy tiše tečou, Jak ty staré příběhy, co v srdci mě pálí. Vrstva po vrstvě, vzpomínky se vlečou, A co se stalo, to už nikdo neschválí. A k těm slzám, co dopadají těžce asi jako rány do kebule, už vím, že každý pláč má svůj příběh, při loupání cibule. Outro: Při loupání cibule, vše se postupně odkrývá, Každá slza je další vrstva, co se zvolna rozplývá. Goffman říkal, že život je jen scéna a masky, Ale pod těmi vrstvami cítím záchvěvy skutečné lásky. A to všechno jsem si uvědomila při loupání cibule! A to všechno jsem si uvědomila při loupání cibule! Chorus: Při loupání cibule, slzy tiše tečou, Jak ty staré příběhy, co v srdci mě pálí. Vrstva po vrstvě, vzpomínky se vlečou, A co se stalo, to už nikdo neschválí. A k těm slzám, co dopadají těžce asi jako rány do kebule, už vím, že každý pláč má svůj příběh, při loupání cibule.