(Intro) Starý kapitán van Toch dohrál svou hru, moře ho vzalo, nechal tu jen mlží mlhu. Už žádný perly pro radost v dlaních, teď nastupuje syndikát a konec v přáních. (Verse 1) G. H. Bondy sedí v čele stolu, vypočítal zisk, jdeme s mloky dolů. Není to zvíře, je to pracovní síla, levná a tichá – ta se nám teď hodila. Rozdělíme je do tříd, jako v lágru řady, Lead, Heavy, Team – žádný kamarády! (Hook) Prodáno! Koupeno! Mlok je teď zboží, světovej trh se do nich celej položí. Stavíme hráze, dláždíme dno, lidstvo je líný, chce mít všechno pro sebe, no. Burza se třese, indexy letí, mločí armáda – pro naše děti? (Verse 2) Lodě je rozváží, do každýho koutu, přikovaní k práci, bez práva na poutu. Učí se mluvit, učí se číst, ale v jejich očích je jen chladnej list. Vyrábíme budoucí pány světa, za pár dolarů – to je ta meta! (Outro) První kniha končí, ticho před bouří, v továrnách na mloky se z komínů kouří. Kapitola sedm – podepsaná smlouva, začíná věk, kde lidství je jen pouhá slova.
0/500