[Intro – mluvené] Ledy tají… a svět se tváří, že je všechno v pohodě. Ale cítíš to taky? Jak se mění vzduch? Jak mizí čas? Tahle doba nás zkouší. Ale nezlomí. [Sloka 1] Ledy tají, ztrácí se klid, všechno kolem běží, není čas snít. Lidi slepí k pravdě, radši koukaj jinam, svět hoří potichu a nikdo to nehlídá. Nenech se svázat strachem, co ti vnutí, žij tak, jak chceš ty, ne jak oni budou nutit. Každá minuta teď je dar, ne promarněná šance, postav se bouři čelem, drž víru v rovnováze. [Refrén – melodický, motivační] Ledy tají, i když zavřeš oči, ale srdce nás povede, dokud může tlouci v noci. Nevzdávej to, dokud můžeš stát, i z popela se dá znovu vstát. Ledy tají, nenech duši spát, musíš věřit, že všechno to jde překonat. [Sloka 2] Vidím děti, co se rodí do chaosu, rodiče co makají jen aby měli trochu prostoru. Místo lásky jen účty na stole, ale stejně věřím, že dobro prorazí tohle. Nečekej na zázrak, buď sám tím světlem, pomoz druhému vstát, i když padáš s ním hnedle. Každý čin se vrací, i když pomalu a tiše, nebuď jen divák, svět potřebuje právě tebe . [Refrén – melodický, motivační] Ledy tají, i když zavřeš oči, ale srdce nás povede, dokud může tlouci v noci. Nevzdávej to, dokud můžeš stát, i z popela se dá znovu vstát. Ledy tají, nenech duši spát, musíš věřit, že jde všechno překonat. [Sloka 3] Brácho, sestro, držme spolu víc než dřív, nikdo nás nezlomí, dokud zůstáváme živí. Svět je tvrdý, ale v nás je klíč, co otevře dveře, než se ztratí poslední klíč. Nesmíš zapomenout, odkud jsi, kdo tu pro tebe stál, ať si nahoře nebo dole, vždycky můžeš stát. Není to o tom být první, ale dojít do cíle, a cestou rozdávat sílu, i když sám padáš v týle. [Refrén – melodický, motivační] Ledy tají, i když zavřeš oči, ale srdce nás povede, dokud může tlouci v noci. Nevzdávej to, dokud můžeš stát, i z popela se dá znovu vstát. Ledy tají, nenech duši spát, musíš věřit, že jde všechno překonat. [Sloka 4 + Závěr] Až jednou roztaje všechno, co nás drží, poznáš, kdo byl skutečný, kdo jen lži si kryl. Čas nečeká – teď je chvíle žít, nenech se zlomit, dokud srdce může bít. Možná padneš, ale v tom je síla vstát, postavit mosty, kde jinej chtěl by brát. Nejsi jen součást hry, ty sám píšeš svůj plán, tvé kroky určují směr, kam se svět posouvá dál. [Refrén – závěrečný, delší] Ledy tají, i když zavřeš oči, ale srdce nás povede, dokud může tlouci v noci. Nevzdávej to, dokud můžeš stát, i z popela se dá znovu vstát. Ledy tají, nenech duši spát, musíš věřit, že jde všechno překonat. Ledy tají… ale my je necháme téct, protože víme, že dokážeme změnit svět.
0/500