(Intro) Praha, luxus, ticho před bouří. G. H. Bondy v křesle, v hlavě plány mu couří. Prezident syndikátu, vládce milionů, pak zazvoní zvonek – ozvěna starejch tónů. (Verse 1) Stojí tam námořník, cejtíš sůl a rum, Kapitán van Toch vtrhnul mu v dům. „G. H., poslouchej,“ říká ten starej vlk, Bondy jen kouká, polknul suchej hluk. Jsou to rodáci, pojí je společnej kraj, ale jeden chce kšeft a druhej hledá ráj. (Chorus) Salamandři přicházej, tichý a slaný, van Toch má v kapse velký plány. „Dej mi loď, dej mi prachy na nože,“ změníme svět, než se kdo zmůže. G. H. Bondy, ten má nos na zlato, neví, že s mloky šlápne do bláta. (Verse 2) Mlok není ryba, mlok je pracovní síla, v Tichomoří se rodí tahle divná víra. Potřebujou nože, aby zabili žraloky, van Toch chce perly, Bondy zas kroky, co vedou k moci, k akciím, k růstu, rozjedem byznys bez hranic a půstu. Podepsáno, upečeno, kapitál se hne, tenhle pakt se světem jednou pořádně sekne. 💡 Co si z téhle kapitoly odnést: Střet světů: Naivní, ale odhodlaný van Toch vs. pragmatický a vizionářský magnát Bondy. Sentiment jako motor: Bondy podpoří van Tocha hlavně proto, že jsou oba z Jevíčka. Zárodek katastrofy: Tady končí dobrodružství a začíná globální obchod s mloky, který nakonec zničí lidstvo.
0/500