
PROČ SI NEVĚŘÍŠ (2!!!) - MirDL (090)
90. Text: Miroslav Dlouhý - 1. 3. 2025 [Doprovodný hlas 1] Hmmm - hm - hmm - hmm, - (Ach Bože - ach Bože, - To sem dopadla, to byl ale trapas. - Hrůza mě přepadla. Už nebudu nic říkat nahlas.) [Rap 1] Čau, co se ti to proboha stalo? - (Ale, jen sem se snažila u holek něco říct, a opravdu jen něco málo.) No a o čem to vlastně bylo? - (Chtěla sem na ně zapůsobit jen trochu víc, a oni na mě; co chceš krávo.) No bravo; a co tě to vůbec napadLO, hrát kvůli někomu tohle zbytečný DivADLO. Pamatuj si, že je tady pomyslný kyvadLO, který se houpe, a každýmu něco DALO. Někomu hodně, a někomu možná máLO, ale to ještě neznamená, že tebe OšiDiLO. Ty svoje kvality, a tím i trumFY musíš ještě hledAT. Nikdy bys ale neměla nikomu podlejZAT. Navíc, když oni tě takhle tituluJÍ, můžeš se smÁT, protože existuje zrcadlo, a tím i dobrý ZvrAT. Ten, kdo hodnotí okoLÍ, měl by se do zrcadla podívAT, a nikoho nenapadat, ani neZtrApňovAT. [Refrén] Tak jen mi pověz, proč si nevěříš. - (No protože je semnou kříž.) A víš ty vůbec, co to znamená? - (Já nevím, to se tak přeci říká.) Ty myslíš, že jsou s tebou pOTÍŽE? - (No rozhodně cítím OTĚŽE.) Tak ty otěže shoď, a já ti poskytnu náVOD. Mám ho z hlubokých VOD. Taky sem hrála o záVOD. Není nutné se bát, stačí jen férově, hlavně tu svou hru hrát. [Doprovodný hlas 2] Hmmm - hm - hmm - hmm, - (Tobě se to snadno řekne. - Jenže mě vždycky někdo okřikne, a ve mně se to sevře.) [Rap 2] Víš, taky sem měla potíže, ale když už sem byla na dně, pochopila sem, že každý si ňáký ty rány líže. Nechce si to však sám přiznat, a pak kolem sebe hryže. POTÍŽE jsou POuŽITÉ u TÍŽE a u ŽITÍ ŽIvOTa, který je ale v hlavě, přikloníš-li se k zábavě, všechno půjde hravě. Z nitra se mi dostalo odpoVĚDÍ snad téměř na všechny otázky života a sVĚTA. Lidi dohromady toho nic moc neVĚDÍ, a u takzvaných vědců blbost jenom VzkVÉTÁ. Máš ráda hry? - (Jó, to mě vždycky uklidní.) No tak vidíš, i tento život je hra. Stane se, že ti něco prostě nesedí, ale to má být výzvou, abys dál POSTOUPILA. - (A jak ty si tohle všechno POchOPILA?) To je dlouhý příběh, a o tom zase někdy jindy, ale hlavně do sebe sem vSTOUPILA. Každý jen venku slídí, a věří tomu co vidí, nebo slyší, a kvalitou mají být snad ZDROJE? To jsou jenom ROJE, kterým sem nikdy moc neVĚŘILA, ale slova vnitřního hlasu, už sem si sama proVĚŘILA. [Refrén] Tak jen mi pověz, proč si nevěříš. - (No protože je semnou kříž.) A víš ty vůbec, co to znamená? - (Já nevím, to se tak přeci říká.) Ty myslíš, že jsou s tebou pOTÍŽE? - (No rozhodně cítím OTĚŽE.) Tak ty otěže shoď, a já ti poskytnu náVOD. Mám ho z hlubokých VOD. Taky sem hrála o záVOD. Není nutné se bát, stačí jen férově, hlavně tu svou hru hrát. - (A hlavně sobě důvěřovat.) [Doprovodný hlas 3] Hmmm - hm - hmm - hmm, - hmmm - hm - hm - hm - hm - hmmm [Konec 03:33]

