Dimenze světů otevřela bránu, do hvězd noci vkročila. Píseň zněla k blízkému ránu, nymfa v úplňku tančila. Posečkej chvilku v noční symfonii, poznej mozaiku času, v té krásné utopii, jdi v kouzelném hlasu. Střípky půlnoci, do ranních paprsků se mísí, tma minoucí, v úsvitu se ztrácí. Svět je celý za dne bílého, však půlka jej plane v sametu nočním. Denní světlo neodhalí nic nového, noc se otevírá vášním. Kdo projde branou, tomu se zastaví čas, nebude myšlenek na dobu dávnou, zbyde jen to nádherné v nás.
