[intro] [Harmonica solo] Vstávat, ve tři, to je na blití, vím, to já, a víš to taky ty. Kde, su, co, su, chcu na Tahyty, Já, on ona, oni a i ty. [hook] Nebere, hlava to nebere, a až se probere, pošle do prdele, mě tebe jeho ji a vůbec všechny, co jim buňky zdechly, mozek on to ví, ten to ví, že buňky mozkový, už se neobnoví, to je tutový. [hook] [Banjo solo] budíkem když mozek mučíš, vstaneš, a jen blbě čučíš, poskočit, či vyskočit, ne a ne ti naskočit budík dostal ránu kladivem, do peřin se zase zavinem, ty moje dvě buňky poslední, jsou schopný funkce až k poledni. Nezvoní, Budík už nezvoní, Leží na zemi, Už je němý. Nebolí, Jeho to nebolí, Jeho soukolí, Všude po pokoji Je klid. [Solo] ty svoje buňky dvě poslední milý, co mi ještě zbyly, to se rozumí, neumím, bez nich nic neumím, tak co sakra s tím, zavřu oči spím. Nemůžu a ani nechci, Ohrozit svou existenci, Zdravý rozum proto velí, Zůstat raději v posteli. Hotový, Už je to hotový, Nemůžu nikam jít, Musím je ochránit.... ty svoje buňky dvě poslední milý, co mi ještě zbyly, Ty já nedám, Ať hledám jak hledám, Už jenom je mám. Chce to plán. Jestli nezanechám za penězi honby Bude ze mě zombíí, A vážně už mám strach Že rozpadnu se v prach, Uznáte jistě že to nemůžu fakt dopustit, Tak račte odpustit, Že vážně nevstanu, Raději do oběda v betli zůstanu. (Oooooooooo) [Solo, guitar riff] [fade out] [end]