[Instrumental] Noc stíní kraj, jenž zasněžen, svou hvězdnou perutí, spí řeky v šperku zmrzlých pěn, ční olše bez hnutí. Tak zesnulá, tak mlčící zem v šíř i do dálky, a v příštím zase měsíci z ní vzejdou fialky! I halí šírý světa hrob sníh, rouška přehebká, ach — hrob! než, tomu za všech dob je sestrou — kolébka. Noc stíní kraj, jenž zasněžen, svou hvězdnou perutí, spí řeky v šperku zmrzlých pěn, ční olše bez hnutí. [Instrumental] Zem neumřela, dřímá jen a síly slučuje, když jara sen je vybájen, pak v azur vesluje — klid — blahoplodná svatyně, v ní zem se chystá kvést, a když si hoví nečinně i tehdy činna jest! Noc stíní kraj, jenž zasněžen, svou hvězdnou perutí, spí řeky v šperku zmrzlých pěn, ční olše bez hnutí. Noc stíní kraj, jenž zasněžen, svou hvězdnou perutí, spí řeky v šperku zmrzlých pěn, ční olše bez hnutí. [Instrumental]
