(Sloka 1) Kdysi jsem koukal daleko před sebe, a ten cíl byl tak vzdálený, že jsem ho sotva viděl. Dneska stojím jinde než před pár lety, a uvědomuju si, kolik cest jsem mezitím prošel. Nebylo to vždycky lehký, to bych lhal, některý dny jsem nevěděl, kam jít dál. Ale každý krok, i ten co bolel víc, mě dostal blíž k tomu, co jsem chtěl najít. Nehledám dokonalost, tu jsem dávno vzdal, hledám chvíle, kdy vím, že jsem to nevzdal. A když se dneska ohlídnu za tím vším, vidím, že největší výhra je to, kým jsem se stal. (Refrén) Jsem o krok blíž k tomu co jsem vždycky chtěl o krok blíž i když život nebyl fér. O krok blíž ke všem snům co v sobě mám o krok blíž a už se nikdy nevzdám. Každý mě něco naučil, každý den mi něco vzal, ale i tak jsem pořád tady, a o krok blíž než býval dřív. (Sloka 2) Nejde o cílovou pásku nebo potlesk davů, ale o ten pocit, že žiju podle vlastních plánů. Že když večer zavřu oči a zůstanu sám, nemusím si nic nalhávat, protože pravdu znám. Jsou věci, který člověk pochopí až časem, že největší bohatství nebývá napsaný číslem. Je v lidech kolem tebe a v těch obyčejných dnech, který si jednou budeš pamatovat nejvíc. Proto dneska nikam nespěchám, už nepotřebuju závodit s ostatníma. Každej máme svoji cestu a svůj směr, a já konečně vím, proč jsem tady a kam jdu dál. (Refrén) Jsem o krok blíž k tomu co jsem vždycky chtěl o krok blíž i když život nebyl fér. O krok blíž ke všem snům co v sobě mám o krok blíž a už se nikdy nevzdám. Každý mě něco naučil, každý den mi něco vzal, ale i tak jsem pořád tady, a o krok blíž než býval dřív. (Sloka 3) Někde přede mnou čekají další kilometry, další sny, co si jednou proměním ve vzpomínky. Možná ještě nejsem tam, kde bych chtěl být, ale už nejsem ten člověk, který se bál snít. Ráj není místo, kam tě někdo dovede, svoboda není něco, co ti spadne do ruky jen tak. Všechno co má váhu, musíš si projít sám, a právě proto dneska chápu tenhle plán. Každý den je další šance být lepší než včera, ne pro svět, ale pro sebe a svoje jména. Pro rodinu, pro sny, pro všechny ty chvíle, který dávají smysl tomu, proč tu jsme. (Refrén) Jsem o krok blíž k tomu co jsem vždycky chtěl o krok blíž i když život nebyl fér. O krok blíž ke všem snům co v sobě mám o krok blíž a už se nikdy nevzdám. Každý mě něco naučil, každý den mi něco vzal, ale i tak jsem pořád tady, a o krok blíž než býval dřív. (Sloka 4) A jestli mě něco naučily všechny ty roky, tak že největší síla bývá v obyčejných krocích. Ne v jednom velkým okamžiku, co změní svět, ale v tom, že vstaneš a jdeš dál zas další den. Proto dneska nemusím nikomu nic dokazovat, stačí mi vědět, že jsem nepřestal bojovat. Protože sny nejsou daleko, jak se zdá, když jdeš každý den dál, tak se přibližují samy. A až jednou dojdu tam, kam mě vede ten směr, vzpomenout si chci hlavně na tu cestu sem. Protože všechno krásný nezačíná v cíli, ale v tom prvním kroku... kterej tě dostane o krok blíž.
