Z černého nebe se snáší ten ledový, drtivý pád, Hagalaz kácí tvé hradby a neptá se, co jsi měl rád. Jsou to ty padající kroupy, co zničí tvůj chatrný dům, by udělaly prostor tvým novým a mnohem pevnějším snům. Přijmi tu nezkrotnou bouři, co smete vše slabé teď v prach, ať očistný vítr hned zažene všechen tvůj falešný strach. Hagall fellur, himinn grætr! Brotinn ís og stormur lætr! Stattu sterkur, þoldu frost! Nýtt mun vaxa, lífsins röst! Když ale klesneš do bláta a budeš si na osud naříkat, ten mrazivý příval tě začne bez milosti tvrdě zamykat. Kdo hraje roli té oběti a nechce tu bolestnou změnu teď nést, ten nechá se kroupami do temné propasti zoufalství smést. Lpět na tom rozbitém světě, když hroutí se falešný řád, znamená v okovech z ledu už navěky zlomeně stát. Hagall fellur, himinn grætr! Brotinn ís og stormur lætr! Stattu sterkur, þoldu frost! Nýtt mun vaxa, lífsins röst! Tak zvedni svou bradu a dovol těm kroupám, ať zničí ten klam, z těch rozbitých sutin pak postavíš nový a pevnější chrám. Hagalaz není tvůj nepřítel, je to jen přísný a posvátný soud, co uvolní cestu, by život tvůj mohl zas svobodně plout. Přestůj tu neblahou zimu a uvěř, že bouře má nezbytný cíl, bys z čistého základu načerpal pramen svých největších sil. Hagall fellur, himinn grætr! Brotinn ís og stormur lætr! Stattu sterkur, þoldu frost! Nýtt mun vaxa, lífsins röst!
