„V životě matky dítěte s těžkým mentálním postižením nejsou milníky, jak je známe. Není první slovo, není první obrázek, není první pusa, ani první – 'mami, mám tě rád. - Jsou jiné chvíle. Křehké, neviditelné. A přesto tak silné, že v nich matka pocítí celý vesmír. Kde se jejich svět míjí a přitom jen silná láska je drží u sebe , dotek a souznění duše na prahu který je neviditelný a přesto je vším co rodič potřebuje. Tahle chvíle je jedna z nich. ,,Poprvé… mě viděla.“
