[Intro] [SFX: Rhythmic heavy thump of Huey helicopter blades, tropical jungle downpour, distant muffled artillery rumbles] [Low, mournful cello drone swelling in background] [Spoken Word, exhausted, trembling raspy soldier voice, hollow cadence] Myslím, že když se ohlédnu zpátky... my jsme vlastně nebojovali s nepřítelem. Bojovali jsme sami se sebou. A nepřítel... byl uvnitř nás. Válka pro mě skončila tady v té zasrané džungli, ale navždycky už se mnou zůstane po zbytek mých dnů. Stejně jako Barnes a Elias... kteří budou pořád zápasit o to, kým z nich se stanu. [Short Melodic Interlude] [SFX: Radio chatter crackles with static, rain intensifies on canvas] [Haunting, slow violin melody inspired by Adagio for Strings rises over a weeping cello for two bars] [Spoken Word, tone shifts to rhythmic, lucid, mature reflective cadence] Někdy mám pocit, jako bych byl dítě, které se narodilo z těch dvou tátů. Jeden plný nenávisti, neúprosný a temný, ten druhý plný víry v člověka a v naději. Ti, co přežili, mají povinnost znovu začít budovat. Učit ostatní tomu, co jsme se tady naučili. Najít nějakou laskavost a smysl v tom, co z našeho života zbývá. [Instrumental Break] [SFX: Sudden close whir of helicopter taking off, deafening engine roar] [Dark ambient post-rock electric guitar swells with heavy reverb and slow tom-drum cadence] [Spoken Word, tone drops into an intimate, broken whisper, heavy breathing] Viděl jsem chlapce, kteří přišli o všechno. Viděl jsem zemi spálenou na popel. A teď sedím v helikoptéře, dívám se dolů na ty stromy a vím, že z téhle džungle už ve skutečnosti nikdy neodejdu. [Outro] [SFX: Helicopter sound fades slowly into the distance, only soft steady rain remains] [Spoken Word, faint, fading, raspy whisper] Protože část z nás... tam zůstala pohřbená navždy. [End]
