[Intro] [SFX: Wooden floorboard creaking, match striking, soft crackle of tobacco burning in a pipe, slow satisfied exhale] [Low, brooding cello and double bass drone begins] [Spoken Word, warm, cheerful, polite Austrian aristocrat cadence] Kdyby vám někdo řekl, že na vaší střeše sedí krysa, přijal byste to s odporem, nemám pravdu? Přitom krysa vám osobně nikdy neublížila. Nenapadá lidi, nepřenáší o nic víc nemocí než obyčejná veverka. A přesto k ní cítíte vrozený, nepřekonatelný hnus. Zatímco jestřába... toho lidé obdivují. Vidí v něm vznešenost, sílu, dravou eleganci. A přitom je to naprosto stejný predátor. [Short Melodic Interlude] [SFX: Porcelain teacup set gently down on saucer, faint ticking clock] [A brief, melancholic acoustic Spanish guitar motif in the style of Ennio Morricone over tense, trembling violins] [Spoken Word, tone shifts to sharp, calculating analyst, precise and continuous flow] Jestřáb loví z výšky, má dokonalý zrak a rychlost. Vidí všechno na otevřeném poli. Ale položil jste si někdy otázku, proč jsem ve své práci tak neobyčejně úspěšný já? Není to tím, že bych byl krutější než ostatní důstojníci. Důvod je mnohem prostší, pane LaPadite. Německý voják přemýšlí jako jestřáb. Dívá se tam, kde by kořist hledal on sám. Jenže já neuvažuji jako lovec na obloze. [Instrumental Break] [SFX: Distant heavy military boot steps on gravel outside, sudden cocking of a rifle] [Dissonant, high-pitched violin screech builds a sharp spike of tension, abruptly cutting to dead quiet] [Spoken Word, tone shifts to chilling, predatory whisper right against the ear] Já vím, jak přemýšlí krysa. Vím, do které škvíry v podlaze by zalezla, když uslyší kroky na zápraží. Vím, jak dokáže zadržet dech a tiše čekat v prachu, dokud nebezpečí nepomine. Vím přesně, kde se právě teď schovávají. [Outro] [SFX: Pipe tapped out on stone, heavy silence, floorboards flexing underneath] [Spoken Word, soft, polite, terrifyingly casual smile] Vy to víte také, že ano? Ukážete mi to místo... nebo mám nechat otevřít podlahu? [End]
