Narovinu

Intro — vinyl crackle, distant city ambience, soft jazz chords] Co kdyby lidé mluvili narovinu? Že by prostě řekli, co si myslí. I kdyby měli říct ptákovinu, třeba by pak nebyli duševně vyschlí [Verse 1 — spoken female rap, intimate delivery] Co kdyby člověk řekl, jak se věci mají popravdě, narovinu, bez omáčky svět, kde lidé se opravdu znají každý den je dílkem do skládačky [Verse 2 — slightly stronger beat, subtle bass groove] Co kdyby dámy vzdaly žabomyší války pomluvy a faleš by zamkly v šuplíku kdyby pózu rozpoznaly i z dálky život jako sbírka milých okamžiků [Verse 3 — warmer tone, emotional emphasis] Co kdyby muži neskrývali své slzy a nehráli si mezi sebou na tvrďáky kdyby zvládli přiznat, že je něco mrzí a nestříleli se do hlavy ve hře na vojáky [Bridge — softer instrumental, reflective mood] Co kdyby se děti učily od starších že za pravdu se člověk nemá stydět že nemá smysl obklopit se falší a že život není „jednou“, ale tady a teď [Verse 4 — beat returns fuller, hopeful energy] Co kdyby rodiče přestali lhát dětem vždyť jsou to taky malí lidé co kdyby láska proudila světem jen tak na každého něco zbyde [Chorus — melodic female vocal, airy harmonies] Každý den pravdě o kousek blíž každý den, kdy postavíš se lžím každý svůj krok pravdou kořeníš a vzduch zavoní něčím svěžím [Chorus 2 — stronger delivery, fuller instrumental] Každá tvá snaha nebýt pokrytec nebásnit o růži a pěstovat kaktus každá pravda, malý očistec že člověk není jen facebookový status [Outro — fading beat, vinyl crackle returns] Narovinu… Co takhle zkusit žít narovinu… Narovinu…