každej krok! v kapse pár snů a v hlavě plánů sto, mám flow jak tsunami, co ti smete ego, brácho. každej krok, co dám, tak mě trochu rozbojuje, všichni chtěj tvář, co se směje a nic neřeší, ale pravda je hluboko, pod vrstvami řečí. Nevěřím slibům, věřím činům a slovům, všechno, co řeknu, vytesaný je do kovu, můj mikrofon je zbraň a rap je terapie, každej verš je výstřel – žádná utopie. Na ulici klid, ale v sobě mám bouři, nikdo neví, kolik nocí jsem spal na půl v bezvědomí, ne kvůli drogám, spíš kvůli těm myšlenkám, co tě děsí jak lano, i když stojíš nohama na zemi sám. Není to pro slávu, cash nebo views, je to pro ty dny, kdy nemáš nic, jen blues, pro ty noci, kdy ti ticho křičí do ucha, a beat ti dává sílu, i když jsi bez ducha. To co je ve mně, nemůžu skrýt, srdce na dlaň, ale kdo z vás ho chce vzít? Píšu bars, protože jinak bych křičel, a každej beat je důvod, proč jsem dneska ještě žil. V očích mám oheň, co nehoří ven, jen tichý žár, co tě spaluje den co den, všichni chtějí ,abys jim složil a chválil co pak to jde do nekonečna? Na stěnách graffiti jako jízvy na kůži, mluvíš o životě, ale sám nevíš, co to zkusíš, já nehraju hru, kde je všechno pozlacený, moje zlato je real, i když je to prokletý. Co je ve mně, nemůžu je skrýt, srdce na dlaň, ale kdo z vás ho chce vzít? Píšu bars, protože jinak bych křičel, a každej beat je důvod, proč jsem dneska ještě žil. Nejsem hrdina, nejsem vzor, jen další duše, co bojuje s nočním horor. Ale dokud dýchám, budu psát ten kód, protože každé slovo je můj vlastní mód.
