
[Intro – vyprávěný hlas, lehce temný beat pod tím] Byli jsme jen dva... Dva bratři ve světě, kde zlo křičí víc než pravda. Ale z ticha jsme postavili jméno – WeHaBe. A tohle... je náš vzestup. [Sloka 1 – Falok hrubý vážná hlas] Čau, já Falok – už mě dobře znáš, jedu si pro své, srdce hoří, neznám strach. Texty v práci – motivační děs, co nemá ohledy při našich horkých dnech... Jsme zakladatelé – WinterHellBrothers crew, končí temný časy – teď už jen stoupáme vzhůru. Z popela ven, bez masky a bez klamu, žijeme real – s bráchou po boku, držíme vlajku v plamenu. [Refrén] Vzestup z popela – brácha s bráchou, žádný plán B, jen síla v srdci – pravda v řádku, WeHaBe. Projdeme bouří, zůstaneme stát – i kdyby svět padl my jsme ti, co hoří dál – vzestup, ne pád. Navždy krev – navždy hlas, co nezmlkne v dýmu, brácho, jsme vlci – co stavěj z prachu sílu. Tohle není sen – je to odkaz, co zní jak řev, Falok a Frost – WeHaBe, brácho, přichází vzestup dne. [Sloka 2 – Frost-klidný vážný hlas] Frost na majku (brácho) – ticho mluví víc než křik, každý pád nás učil dýchat pod tíhou vlastních chyb. (Jo) Brácho, byli jsme jen stín v dešti, beton bez barvy, ale přísahali jsme, že se nezlomíme dokud bude dech – ani když se svět rozpadne v prach! Dřív nás přehlíželi, teď koukají, jak se staví legenda, ne kvůli fejms (nene) – kvůli tomu, že pravda v nás zůstala pevná. Každý verš je jizva, každý beat je kus z nás, WeHaBe není jen crew – je to život, co tě pálí a žene zas! Pamatuj, jak jsme mrzli venku, a snili své sny, pod červeným ořechem, pár slov, co mělo váhu víc než celý zkurvený systém. Dneska to neseme pro ty, co ztratili hlas – a my jim ho dáváme zpět... v každé řádce, v každé stopě, zas a zas! ---- [Sloka 3 – Falok-hlubší vážný hlas] (Falok jo)Jako malý jsme běhali s klacky – žádný plán, jen smích, pak přišly dny, kdy stoupal dým – a v srdci začal tichý křik. Zelený mrak nad hlavou, myšlenky mířily výš, nebyl to únik, ale víra – že z chaosu stvoříme klid. Tak vznikl náš svět – WinterHell, náš pevný sen, a protože jsme bratři – spojili jsme jména v jeden celek, WeHaBe ven. Není to crew, je to krev, co proudí v nás, dva vlci v mlze – co píšou příběh, co nikdy nezhas. [Refrén] Vzestup z popela – brácha s bráchou, žádný plán B, jen síla v srdci – pravda v řádku, WeHaBe. Projdeme bouří, zůstaneme stát – i kdyby svět padl, my jsme ti, co hoří dál – vzestup, ne pád. Navždy krev – navždy hlas, co nezmlkne v dýmu, brácho, jsme vlci – co stavěj z prachu sílu. Tohle není sen – je to odkaz, co zní jak řev, Falok a Frost – Wehabe, brácho, přichází vzestup dne. [Sloka 4 – Frost-klidný vážný hlas] Z prachu jsme vzešli – žádný dar, jen boj, v srdci mráz a na ramenou tíha, co měnila ocel v oheň , a klid na zbroj. Každý krok, co jsme dali, byl proti větru – s krví v botách, ale nesli jsme náš sen, jak prapor – nikdy krok zpátky, vždycky vpřed, brácho! Nevěřili nám – ať se podívají teď, každý verš je důkaz, že jsme neuhnuli – ani o cent. Tohle není track, to je výkřik z hlubin dna, WeHaBe je vzestup – pro každého, kdo v sobě neztratil hlas! [Outro – Frost-vyprávěný hlas] Byli jsme jen dva… Ale dnes jsme jméno, co zní jak výstřel do ticha. WinterHellBrothers – to není název, to je krev, co koluje ve verších, v beatu, v každým, kdo věří. Když padne svět – my vstaneme. Až ticho pohltí vše – my budeme mluvit za ty, co už nemůžou. Tohle není konec, bratře… Tohle je VZESTUP.

