[instrumental intro] [Solo, guitar rift] Prší prší jen se leje, Tukan u motorky kleje, Vzteky syčí jako zmije, zrovna dnes chtěl na trip vyjet. Kam chceš jet ty jeden cvoku, volá za ním ještě žena, Souká se do nepromoků, Jeho duše postižená, Žene ho do sedla stroje, nemůže si zkrátka pomoci, Volá na něj poď se projet, zase bude někde hrčet do noci. Tukan v tom však rozhodně sám není, Je nás víc se stejným postižením. Jak zaslechnem volání, Nemáme nikde stání..... Sme po po po po po po postižení ! Nám po po po po po pomoci není. My jsme prostě ti, Blázni zarytí.... Co musí furt někam na něčem hrčet, Co nemůžou na jednom místě trčet. Co nejšťastnější sou za řídítky, Doma neudrží je Katky ba ani Jitky. Ať je vedro, nebo zima, Občas trochu vyšinutí, Za řídítky mezi svýma, Mašina nás blbnout nutí. [Graduation] Tukan tlačí mašinu už z garáže, Vůbec nevadí mu na něj stará že, Ukazuje gesty že je na hlavu, Jeho duše žádá si teď potravu. Tukan v tom však rozhodně sám není, Je nás víc se stejným postižením. Jak zaslechnem volání, Nemáme nikde stání..... Sme po po po po po po postižení ! Nám po po po po po pomoci není. My jsme prostě ti, Blázni zarytí.... Co musí furt někam na něčem hrčet, Co nemůžou na jednom místě trčet. Co nejšťastnější sou za řídítky, Doma neudrží je Katky ba ani Jitky. [Solo, guitar rift] [Epic, instrumental outro ] [End] [Silent] _________________________________ https://open.spotify.com/album/4Mqss5HgJki08YgCvxWPK0?si=l7vBpPgqQDGF3Nnoc8kjaA
