Hlučná a prázdná slova jak vymlácené snopy a přesto budou klovat pochopíš - nepochopíš Je jedno, zda ta huba na černou bílo mele hlavní je bodat, bodat a říkat Hůř bude, teď zle je. A přece ... ... tak tiše a vlídně o kousek jinde něhy je dost i pochopení daleko nikdy nikdo není V příkopu pocitů Prach z prsti posbírám Kdoví kdy procitnu Do čeho Jestli Kam Zvedá se s námahou Ten kdo jen klopýtl Duši má zlámanou Tam kde se ocitl Z příkopu pocitů Vynáším vzhůru prach S láskou ho přeměním V bolestné Dlouhé Ách Zvedá se naposled? Za ním jak věrný stín Mám zas být oporou Na cestě do ruin? Z příkopu pocitů Už není návratu Prsť tmou mě přikryje V posledním záchvatu.
