Vzpomínám, jak jsem tam stál a vlak mizel v dáli vzpomínám, že jsem se bál co bude dál... Slyším - a nevím už kdy jak jsme se smáli Slyším jak odchází sny a prázdní se sál... Řeklas mi toho tak moc já ve tváři bílý, poznání přišlo jak noc a já jsem se kál Zastavit rozjetý vlak na to mi nezbyly síly, z duše zbyl rozbitý vrak a já to vzdal... Chtěl jsem v tu chvíli svět přetočit zpátky! převinout pásku přeskočit díly! Zadními vrátky smazat svou vinu! vyznat ti lásku! říct ti, že hynu! bez tvojí kůže bez tvojí tváře bez tvojí vůně srdce se páře mozek se svíjí v bolestný křeči tělo mám na skrz proklátý meči nejím a nespím nemám už víru a to co zbylo je na papíru...... Vzpomínky jediný jsou co ještě mi zbejvá touhletou krutou hrou do ran sypu si sůl. Netuším kudy kam jít tak už to bejvá když není už pro co žít a je mě jen půl... Chtěl jsem ti dopisy psát v pokoře, odevzdání pod oknem celé dny stát pro tvé slitování... Já k tobě nebyl jsem fér to je to co mě trápí na cestě ztratil jsem směr - zbylo jen zpytování.... Chtěl jsem v tu chvíli svět přetočit zpátky! převinout pásku přeskočit díly! Zadními vrátky smazat svou vinu! vyznat ti lásku! říct ti, že hynu! bez tvojí kůže bez tvojí tváře bez tvojí vůně srdce se páře mozek se svíjí v bolestný křeči tělo mám na skrz proklátý meči nejím a nespím nemám už víru a to co zbylo je na papíru......
