otázku já na vás mám co zlého udělal jsem vám když snad každý den jsem po-dě-lá-ván. navzdory těm obavám, mám pocit že už to nezvládám, je vás na mě moc, už ani nevím, jestli je den nebo noc. ovládla mě bezmoc, nikdo nepřijde mi na pomoc. já už ale toho mám dost, doplácím na to že hodný jsem, naplnila mě už ale zlost, je to jako ten zlý sen. proč nemůžu tady v klidu žít, aniž bych musel sílu použít. jen přemýšlíte jak mě využít, svými činy mě tak položit. otázku já na vás mám co zlého udělal jsem vám když snad každý den jsem po-dě-lá-ván. navzdory těm obavám, mám pocit že už to nezvládám, je vás na mě moc, už ani nevím, jestli je den nebo noc. ovládla mě bezmoc, nikdo nepřijde mi na pomoc. (daří se) vám to velice, (jakoby ) to byla tradice, (vy máte) členů jako radnice, (ale jednou ) upadne vám pali-ce, (kterou váám) narvu do zadni-ce, (a tu si) vystavíím do poli-ce, (já už nic) nevlastním jako mylice, (vypálený už jsem) jako ty Lidice. (už nedovolím) si zmýlit se... otázku já na vás mám co zlého udělal jsem vám když snad každý den jsem po-dě-lá-ván. navzdory těm obavám, mám pocit že už to nezvládám, je vás na mě moc, už ani nevím, jestli je den nebo noc. ovládla mě bezmoc, nikdo nepřijde mi na pomoc. [fade out]
0/500