Krásy i bolesti máje (Angélica Rodriguez)

[Verse 1] Již přišel Máj, ten vonný čas, kdy každý květ se vzhůru pne, zní nám ptačí zpěv a něžný hlas, a sluníčko nás s láskou hřeje. Teplý vzduch a sladké vůně cítím, jako tichý příslib štěstí a snění, v srdci však bolest svou si nosím při vzpomínkách na láskou opojení. [Chorus] Stromy oblékly si z květů šat, stojí tam v sadu v řadách hrdě, v jemném vánku snad chtějí se ptát, proč jen lidé oddávají se zradě. Proč jen tu nejsi po mém boku, když jsme se přeci tak milovali? Proč jsi již slzou v mém oku, a jen vzpomínky po Tobě mi zůstaly? [Verse 2] Bez tebe již jarem sama kráčím, šepot listí prozrazuje můj tichý žal, a když májovou vůni květů cítím, navrací mi sílu, co jsi mi kdys vzal. [Bridge] Naše pohledy, něžná slova plná lásky, první polibek pod třešní i velké plány, od té doby nosím všemožné masky, abych skryla, jak bolí mne ty rány. [Chorus] Přes všechnu něhu a krásu květů, modrou oblohu bez jediného mráčku, bez tebe skrývám se krutému světu, jen ať nikdo nespatří jedinou slzičku.