[Intro] (Ó... ó...) [Verse 1] Jak Zeus ku Danai v dešti zlatém se přiblížil, máj překvapí zem chvatem, svých paprsků ji deštěm zastře; on plné hrsti perel dá jí — rosu, kde jaká píseň, vloží v hnízdo kosu, že básník řekne k němu: bratře! [Verse 2] Ó země, pozor, co to z jihu letí! Ó nepouštěj svých zřídel do objetí ty labutě, co táhnou s písní! Zeus Ledu svedl ve podobě této a s každou labutí jde mladé léto — Či sníh tvá ňadra tísní? [Chorus] Ó milujme se! Země lásce zvykla, vždyť sama láskou dýše, láskou vznikla, jsou milující její pravé děti. Co od Virgila doby políbení na dívčí padlo rty, dám tobě, není, věř, květů tolik na střemchové sněti! [Instrumental Break] (Ó milujme se... milujme se...) [Verse 3] Nuž odhal je a vzdej se jaru! Úže se k němu viň! Tvé plnokvěté růže jak poupata tvých ňader ať se skvějí! Buď matkou! Nalej klas i révy hrozen! Ať Eros v důlku Afrodity zrozen se usměje v mé dívky obličeji! [Chorus] Ó milujme se! Země lásce zvykla, vždyť sama láskou dýše, láskou vznikla, jsou milující její pravé děti. Co od Virgila doby políbení na dívčí padlo rty, dám tobě, není, věř, květů tolik na střemchové sněti! [Chorus] Ó milujme se! Země lásce zvykla, vždyť sama láskou dýše, láskou vznikla, jsou milující její pravé děti. Co od Virgila doby políbení na dívčí padlo rty, dám tobě, není, věř, květů tolik na střemchové sněti! [Fade Out] (Ó milujme se...)