O Budulínkovi

[instrumental intro] [female voice] (O Budulínkovi, aneb, jak Budulínek o vlásek pedofilovi utekl.) [Verse] Byl jeden chlapeček, maličký drobík, maminka šlapala v Perlovce chodník. Tatíček sekáč byl, na louce kosil, nadřel se jako kůň, parohy nosil. Neměli příliš času na legraci, bída byla v chalupě, furt byli v práci. Když kluka doma samého nechali, v dobré víře, dlouze mu kázali: "Nikomu vrátka neotvírej, škvírkou v zámku nenazírej, z domu sám chodit se nevyplácí, všude kolem číhaj úchyláci"! A že byl náš malý Budulínek, od narození velký strašpytýlek, tak rodičům všechno slíbil, a celičký den, jen po světnici slídil. [Solo] Avšak v lese, v ulici "U jetela", bydlela liška se třemi liščaty, a těm už se zmrzely hračky od Matela a zachtělo se jim hry, s lidskými mláďaty. A tak se liška vydala k chalupě, kde právě Budulínek uléhal na kutě, maminka měla službu noční dnes, a táta si kosu nabrousit nes. A liška, všemi mastmi mazaná, stoupla si za vrátka a pěkně zpívala: "Budulínku, dej mi hrášku, povozím Tě na ocásku, stejně se tu jenom nudíš, jízdou lesem, to se vzpružíš!" A za chvíli liška po lese peláší, Budulínka na svém ocase unáší, však cestou stala se nemilá věc, cestu jim zastoupil úchyl - myslivec. [Solo] Myslivec bývalý učitel byl, bylo známo v okrese, že je pedofil. Budulínka popadl, lišku zahnal, a už s ním do temné hájovny mazal. Mezitím však máma, domů se vrátila, kunčafta z Německa, hranice zdržela, hned dala vyhlásit po klukovi pátrání, a zakrátko URNA lesem uhání. Než mohl domyslet, jak kluka poplete, už vede myslivce URNA v klepetech. [Solo] [female voice] (No a co říci na závěr? Každé řemeslo se cení, pokud ho nedělá amatér, nad oborníky přece není. Budulínka ochránily od zlé zkušenosti, matčiny nemravně - pracovní známosti.) [Instrumental outro] [End] [Silence]