Poslední ráno Zůstaly jen stíny na zdech,město dýchá naposled. V kavárně prázdný stůl,venku nám na hlavu padá,popel, Ještě včera jsem psal poslední dopis,že svět se loučí v tichu dnů ,ve velkem stylu. A znovu zítra ,až světlo se vrátí,budeme vědět,že jsme to ustáli. Slova se ztratily,,zmizeli v kapkách snů,A ty tam stojíš jak strom,co ví,že příjde mráz.A já se bojím, že svět bez nás je jenom hlas. Ptáci už nelétaji na jih,nebe je zrcadlo bez barev.jen v tvojí dlani žije smích,ten,co mě drží tady naposled ........Až svět se stratí v ranní mlze,nebudu plakat ,budu spát. A svět usnul,jak pohádka,co skončila dřív,než se něco zlomí. Av nádechu té poslední chvíle,zůstalo ticho....co nebolí Možná je konec,jak v knize bez jména, svět se láme,padá do ticha.Ale ty a já , dvě jiskry v prázdnu, a to stačí.....na nový příběh. A znovu zítra ,až světlo se vrátí,budeme vědět,že jsme to ustáli.
