[Verse 1] Skákal pes přes oves, přes zelenou louku. Skákal sám. Skákal rád. Skákal smutek přes kuchyňskou linku. [Verse 2] Šla za ním veverka. Dost drzá na holku. Hopká si, běduje. S odvahou lišky. V kapse oříšky pašuje. [Bridge] Pejsku náš. Co děláš? Kam myslíš, že skáčeš? [Chorus] S úsměvem zaštěkáš: Paňinko moje, na špatným hrobě pláčeš. [Verse 3] Vítr fouk od nádraží, listí v příkopech se smaží. Veverka ztratí směr. Naštěstí nosí kvér. Oříšky rozsype, jak cizí vzpomínky. A jako obvykle si naloží do dýmky. [Bridge] Pejsku náš, kam běžíš? Co tam vlastně hledáš? [Chorus] Zaštěkáš: Paňinko moje, nebudu ti lhát. Neluštím tu rébusy. Já ten tvůj smutek, co z kuchyně ti utek, trhám na kusy. [Verse 4] Skákal zajíc přes příkopy, zahlazujíc psovi stopy. Proč to dělá, nikdo neví. Straka pěla, že ho to baví. [Bridge] Pejsku náš, jak to děláš, že jsi vesel stále, i když máš namále. [Spoken Outro] Straka práskla. Zajíc dosvědčil. Veverka měla fotodokumentaci. A tak vyšlo najevo, proč se pejsek nikdy nemračil. Pejsek totiž po večerech chodil tajně ke skříni. [Final Chorus] Sušenky tam paňičce bral, od Marušky z Vysočiny. A proto pejsek s úsměvem dál naháněl smutek nebál se dřiny. Paňinko moje, nebudu ti lhát, Já jsem ty sušenky musel všechny sežrat.
0/500