[Refrén 1] Nechci být jen jeden z davu, vidím ceny letět, slyším výkřiky v ulicích. Chci víc než rutinu, chci své vlastní nebe, nechci padnout pod tíhou, co svět nazývá „život“. [Sloka 1] Každej den vstávám — alarm a realita mě budí, dluhy, práce, škoda mých snů — někdo to volá „normál“. Lidi běhaj za prachama, zapomínaj na duši, já nechci být otrokem systému, chci cítit, že dýchám. Vidím ty obličeje — unavený, ztracený v slovech, každý má plán, ale kolik z nich opravdu vidí víc než vlastní nos? Já stavím most z myšlenek, ne z prázdných slibů, a když přijde bouře, neuteču — zůstanu stát, budu bojovat sám se sebou. [Refrén 2] Nechci bejt jen jeden z vás, nechci jen přežít — chci žít srdcem. Vidím svět, co se kroutí pod tlakem, ale já nejdu skrýt se v tom – já půjdu dál, nehledám úňik ale žár. [Sloka 2] Ve škole mi říkali „málo“, moje kapitoly psali jiní, teď platím nájem a dělám to, co jsem si slíbil — bez kompromisu. Všichni hledají zkratky, ale já vím, že cesta je cesta, že síla není v tom, kolik lidí tě sleduje — ale kolik v tobě věří. Každý večer se ptám sám sebe: „Co je smysl toho všeho?“ A odpověď není peníze – je to něco, co nemůže koupit čas. Já nechci jen milion lajků, chci mít v duši klid, protože pravá válka dneska není proti druhým — je to boj každý sám za sebe. [Sloka 3] Tlak dneška je apokalypsa v pomalým pohybu — lidi volají „úspěch“, ale zapomněli, co to znamená čest a milovat. Ne vidím katastrofu — vidím příležitost, stavět novou verzi sebe samého, ne kopii někoho jiného. Když se mě ptají, co mě žene dál, říkám: „nejsem tady náhodou“, každý krok je pouze volba — buď padnu, nebo povstanu. Nechci zůstat ve stínu — chci být světlem pro ty, co taky bojují, protože být „jeden z vás“ pro mě není cíl — je to výzva, kterou teď přijímám!! [Refrén 3] Nechci být jen jeden z vás, nechci být jen dalším číslem v řadě. Vidím tlak, vidím zmatek, ale mám plán, a půjdu jsi proto dál — i když to bude last, …protože já nejsem dav, jsem Falok.
