
Chtěl jsem holku nevinou, od přírody krásnou, takovou, že i Země otáčí se protilehle. Chtěl jsem holku podivnou, do života vzácnou, jenže na planetě Zemi takovýhle nežijí, fakt néé. A tak čekám celý den, jestli letí vesmírem, snad jí hvězdy pošeptají, že tu jsem a čekám na ní. Každou noc se dívám ven, na oblohu plnou jmen, možná někde mezi nima svítí ona – ta jediná. Zkusím zprávu poslat dál, ať ví, kdo tu na ni stál, kdyby prošla časem zpátky, pozná mě a já ji taky A tak čekám celý den, jestli letí vesmírem, snad jí hvězdy pošeptají, že tu jsem a čekám na ní. Možná spadne jako déšť, na mou dlaň a řekne: „chceš!“ A já poznám bez váhání, že je to má hvězdná paní A tak čekám celý den, jestli letí vesmírem, snad jí hvězdy pošeptají, že tu jsem a čekám na ní.

