[Intro] (spoken, cold AI voice) „Já bych všechny ty internety a počítače zakázala…“ (glitch, tape stop) [Sloka] Sedí doma — Excel otevřenej, svět venku je moc rozbitej. Zprávy řvou a feedy hoří, ona to řeší jedním vzorcem nahoře. Myši klik a kafe v dlani, logika je její zbraň i brnění, zatímco svět se hádá v síti, ona má pravdu — a nemusí ji křičet. [Refrén] Paní Pohlová — královna klidu, svět je chyba v jednom gridu. „Já bych všechny ty internety zakázala“, řekla — a rovnou to spočítala. Paní Pohlová — žádnej chaos, žádnej crash, realita je jen špatnej refresh. Paní Pohlová — systém ví, že nejlepší řešení je vypnout síť. [Sloka] Neřeší trendy ani dramata, algoritmus místo emocí má. Každej názor — jen šum a bug, ona to smaže — Ctrl+Alt+klid. Flash and Blood i svět venku, všechno má svůj přesnej vzorec, zatímco ostatní ztrácí směr, ona už dávno zná výsledek. [Refrén] Paní Pohlová — královna klidu, svět je chyba v jednom gridu. „Já bych všechny ty internety zakázala“, řekla — a rovnou to spočítala. Paní Pohlová — žádnej chaos, žádnej crash, realita je jen špatnej refresh. Paní Pohlová — systém ví, že nejlepší řešení je vypnout síť. [Bridge] („Tyhle aféry každého jen otravují…“) („Já bych všechny ty internety zakázala…“) Svět se točí v nekonečný smyčce, ona stojí mimo — v čistý funkci. Žádný emoce, žádnej strach, jen správnej výsledek v rovnicích a datech. [Refrén] Paní Pohlová — poslední řád, kde náhoda nemá žádnej vliv a řád. Paní Pohlová — finální stav, když všechno vypneš — nastane klid a pravda. [Outro] (spoken, same voice, slightly distorted) „Já bych všechny ty internety a počítače zakázala…“ (glitch loop, fade out)
