Na hlaváku je moc člověků, strážci Sherwoodu hlídaj tuhle branku. V dálce jdou dva borci, každej má jiný proporce, jeden zaplňuje prostor, druhej má štíhlý ambice. Fízlové startujou, kontrolujou bez důvodu, borci jsou v klidu, znaj tyhle prudu. Stereotypy vládnou světu. šaty dělaj člověka. Pamatuj na to. udělej ze sebe reka. Kupuju lístek, cíl je jasnej, svět kolem je barevnej i drsnej. Věk a AI v plném rozkvětu, ale volný místa ve vlaku? rezervační klam, vítejte na palubě, Nesedneš si nikam, Pokladní chladná jak led. Obezita z ní teče jak med. Zmatek a nával, školní výpravy, každá tahle jízda píše jiný pozdravy. Bezvládná studentka, na záchodě sama. Učitelka v akci, začíná drama, V kupé sedí „hvězda“, hokejová naděje, vypadá spíš na bagr, zatímco do sebe pivo leje. Prej žádnej paralen, mají přísný testy, ale pivo s tabákem, to jsou jeho cesty. Zobe Siberky jak sladký lentilky, v hlavě má puk, dech jako z palírny. Koukáme na zprávy, kde týpek má vizi, prej není Franta, ale Mercedes v krizi. Není to člověk, ale sanitka s hvězdou, svět se nám zbláznil, jedeme touhle cestou. Co člověk, to duha, co tvář, to scénář, dekadence píše náš poslední snář. Za chvíli Budějce, konečná štace, byla to jízda, fakt velká legrace.
