[solo] [intro] Přes prastarý portál, do temné kobky kráčí, ve vzduchu cítí krev a temnota kolem tlačí. Pod nohama kruh z kamene, tím sem přicházíme, možná nás zpátky vrátí, zatím na to nemyslíme. [Verse 1] Luka skloněný nad prachem, zkoumá stopy, hlína tiše vypráví o těch, co šli před námi. Morigen prozkoumává pasti, ale nebezpečí necítí, a Fenris s paklíčem v ruce, zkrz dveře cestu zajistí. [Verse 2] Na křižovatce kroky, a v dálce plno divných zvuků, masivní dveře před námi, za nimi hostina duchů. Zaklepeme slušně, diplomaticky, jak se sluší, Gůl nás zve dál, ale my odmítáme s údivem v očích, krev nám v žilách buší. [brake] [Chorus mysteriously] V temnotě tu šeptá, hlas co duši láká, Paní z kamene, krev jí proudí v žilách, Ve stínech se ztrácí, strach tě k ní provází, Nechoď blíž, celého tě pohltí. [mysteriously solo] [Verse 3] Další odbočka, a vůně krve stoupá, se studnou kamennou, rudé tekutiny plná. Socha ženy s nataženýma rukama, čeká na nějaký dar, před ní tři misky obětní, krev však nedáme, máme strach. [Bridge] Chodba se dělí, cesta je plná pastí, Morigen s optikou, bojuje s propastí. Díra s bodci čeká na každého z nás, značíme podlahu, ať nám nohy nepodrazí zas. [Verse 4] V chodbě dveře se třemi otvory o velikosti prstu, Fenris zkusí svůj mechanický, zežvíkaný v mžiku. Kostlivcův prst je další klíč, dvě díry už jsou plné, ale třetí prst nám chybí, jediné řešení je správné. [Chorus mysteriously] V temnotě tu šeptá, hlas co duši láká, Paní z kamene, krev jí proudí v žilách, Ve stínech se ztrácí, strach tě k ní provází, Nechoď blíž, celého tě pohltí. [mysteriously solo] [Verse 5] Adrien, hrdina nebo blázen, chce se obětovat, prst za pětikilo vsune, nebude ho potřebovat. Adrien se ani nezachvěje, můžeme pokračovat, v hlavě otázka, kdo se nás snaží oslabovat? [Outro Without musical instruments, eerily, in a whisper] Vstupujeme do kruhu, kde nás Paní opět vítá, socha před námi, nervozita a děs námi zmítá. Chvíli vypadá jak živá, pak se změní zase v kámen, v této kobce je každý, jako omámen. [end]
