Rytíř z jejího snu V tichu noci, když svět spí, ona sní o něm – ač ho nezná jménem, v srdci touha tiše zní.. ona jen tiše spí. Hledá rytíře z dávných snů, co ji obejme pod hvězdou, co bude stát s ní u vodopádu, a řekne: „Teď jsi mou ženou.“ Ten, co ji chrání před tmou, co lásku nenechá vzít, s ním se nebude se bát žít – až do konce dnů, on bude ten… rytíř z jejího snu. A kdyby padla-on padne s ní, vždy připraven zvednout ji, Rytíř bez jména ,z touhy a přání, zrodil se v srdci...tam, kde ji chrání. Hledá rytíře z dávných snů, co ji obejme pod hvězdou, co bude stát s ní u vodopádu, a řekne: „Teď jsi mou ženou.“ Ten, co ji chrání před tmou, co lásku nenechá vzít, s ním se nebude se bát žít – až do konce dnů, on bude ten… rytíř z jejího snu. Až přijde čas, pozná ho – podle očí, co jí řeknou: „Jsem tu.“ Bez masek, bez klamu, bez všech lží, jen on… a ona, a nekonečný příběh dvou duší. Už je tu rytíř z jejích snů, drží se v tichu pod hvězdou, u vodopádu šeptá jí: „Teď jsi mou ženou.“ A svět může závidět, co oni v sobě mají – dvě srdce, co se chrání… až do konce dnů. On je ten rytíř z jejího snu.
