Stíny padají na prázdnou tvář, v hrudi mi hoří dávná zář. Hledám cestu bludištěm dní, čekám, až se z popela rozední. Cítím tu sílu, co stoupá výš, nebe je blízko, teď už to víš! Roztáhni křídla, leťme dál! Přes moře času, kde vítr hrál! My jsme ten oheň, co nespálí mráz, zvedáme hlasy zas a zas! Okovy praskly, pouta jsou pryč, k nebeské bráně našel jsem klíč. Ztracené sny se vrací k nám, v téhle bitvě už nejsi sám. Cítím tu sílu, co stoupá výš, nebe je blízko, teď už to víš! Roztáhni křídla, leťme dál! Přes moře času, kde vítr hrál! My jsme ten oheň, co nespálí mráz, zvedáme hlasy zas a zas! I když padnem do temnoty, najdem v sobě nové noty... Světlo hvězd nás povede dál! Roztáhni křídla, leťme dál! Přes moře času, kde vítr hrál! My jsme ten oheň, co nespálí mráz, zvedáme hlasy zas a zas! Zas a zas!
