Kde je Janův domov? (Complete with a clean end)

[Intro, Jemné smyčce, Melancholická flétna] [Verse 1, Akustická kytara, Sólové housle] Na kopci nad cestou obloha nás stíní, Jan mává přes kouř, co z útoku se plní. Jeho úsměv starý, v očích však cosi z nových dnů, Válka to dělá, myslím si, když objímáme se pod sibiřskou modří. Smějeme se jak chlapci, ač zbraně ještě řvou, Dva přátelé živí v popelu války zlou. Teď vidím, že jeho novota je prázdno, Hýbá se, mluví, ale chybí dávno. [Refrén, Orchestrální nárůst, Mužský sbor] Skrz kouř Bajkalu kráčíme jako muži, A válka nás měnila, ale nezahojí duši. Silní se lámou, ti tichí se sklání, A kdo jsme byli, zůstává pod sibiřskou modří, Nechat zemřít pod sibiřskou modří, naděje prchají. [Verse 2, Jemná kytara, Tlumené smyčce] Vesničan volá, děti kolem stojí, Stůl s chlebem, džbán radosti, co se nepokojí. Sedím a piji, příběhy z bojů vyprávím, Ale Jan hledí na okraj světla, jakoby propadán stín. Najde pohár, pak lahev, žízeň nemá mezí, Jeho smích praská, klid se v něm neuzemní. Myslel jsem, že se utopí v bolesti vojenské, Ale bože, mýlím se — nevysvětlitelné. Ale bože, mýlím se — nevysvětlitelné. [Refrén, Rozšiřující se orchestrace] Skrz kouř Bajkalu kráčíme jako muži, A válka nás měnila, ale nezahojí duši. Silní se lámou, ti tichí se sklání, A kdo jsme byli, zůstává pod sibiřskou modří, Nechat zemřít pod sibiřskou modří, naděje prchají. [Bridge, Dramatické napětí, Stoupající smyčce] Ostré výkřiky řežou jako čepel do kosti, Dítě pláče, nevinnost ztrácí, Jan stojí v osamělosti. Jeho stín roste jak bestie v nočním lese, Vidím jeho hlad, světlo v něm nepřinese. Má puška se třese — to nejsem já, Můj bratr se usmívá, jako by to neviděl. Pistole práskne, ruka má zůstane, „Odpusť mi, bratře,“ šeptám, a věřím ve vzdání. [Refrén, Klavír a hlas, Pomalé tempo] Skrz kouř Bajkalu ztratil jsem přítele, A válka nás tvořila, ale nakonec zlomila cele. Silní se lámou, ti tichí se sklání, A kdo jsme byli, zůstává pod sibiřskou modří, Nechat zemřít pod sibiřskou modří, naděje prchají. [Outro, Housle mizí, Sólová flétna] Jana pohřbívám pod beztvarým stromem, Krvavé ruce, vzpomínka mě nikdy neosvobodí domem. Rodina sleduje, mlčení roste, Jejich žal je kamenem, ale nikdo nezná jeho slovo prosté. Jan byl slunce, oheň, plamen, Ale kouř Bajkalu z jeho jména činí kámen. Teď kráčím sám války temnou barvou, Ale vím, kde je Janův domov — pod sibiřskou modrou. [Outro, Housle mizí, Sólová flétna] Jana pohřbívám pod beztvarým stromem, Krvavé ruce, vzpomínka mě nikdy neosvobodí domem. Rodina sleduje, mlčení roste, Jejich žal je kamenem, ale nikdo nezná jeho slovo prosté. Jan byl slunce, oheň, plamen, Ale kouř Bajkalu z jeho jména činí kámen. Teď kráčím Teď kráčím sám války temnou barvou, Ale vím, kde je Janův domov — pod sibiřskou modrou. [Instrumentální zakončení, Housle mizí v tichu, Cello doznívá]