[Verse] Od rána se hlavou stále honí, myšlenka posedlá, Před očima běží stádo koní, táhne mě to do sedla. (To nedám....) Naskoč si a vezmi za plyn, našeptává potají Zapomeň teď klidně na splín, tvý starosti hned roztají. [Chorus] Jako pták se cítím volný, pokaždé když mizím do dáli, Jak se zůžuje mý pole zorný, co mě pálilo už nepálí. [Bridge] Dálky voní, ranní mlhovina, halí lesy v oparu, Vzduch se víří, všední kocovina, zmizí z mýho radaru. Krajina se rychle míhá kolem, vítr tváře ovívá, Asfalt vystřídají louky, pole, úsměv líce zalívá. [Chorus] Jako pták se cítím volný, pokaždé když mizím do dáli, Jak se zůžuje mý pole zorný, co mě pálilo už nepálí. [Verse] Tyhle pocity se nedaj popsat, to si musí zažít každý sám , nejde jen tak život někde prostát, aspoň já to takhle v sobě mám. objevovat místa kde to neznám, to je motor co mě žene dál. Vířit prach v mysli si lítat k hvězdám a cítit se při tom jako král. [Chorus] Jako pták se cítím volný, pokaždé když mizím do dáli, Jak se zůžuje mý pole zorný, co mě pálilo už nepálí. [Bridge] Každodenní koloběh je vopruz, každý nějaký ten únik má Co ho aspoň chvíli zbaví ostruh, než se zase vnoří do bahna, Do práce a z práce, život stojí, Každý někam rád vždy ulítá Ten se hrabe v hlíně, ten zas v hnoji, Mě má motorka vždy přivítá. [Chorus] Jako pták se cítím volný, pokaždé když mizím do dáli, Jak se zůžuje mý pole zorný, co mě pálilo už nepálí. [Chorus] Jako pták se cítím volný, pokaždé když mizím do dáli, Jak se zůžuje mý pole zorný, co mě pálilo už nepálí.
0/500