[Intro] [Verse 1] U cesty jabloň květem obsypána se dívá k horám v zlatou mlhu rána; co haluz — hnízdo v květů obejmutí, co hnízdo — píseň v jitra procitnutí. [Verse 2] Jdu kolem, jabloň starou hlavou kývá, i cítím, jak se mně až v srdce dívá, snad příliš hnízd se v koruně jí tísní a chce mně proto předat něco písní. [Chorus] Milostnou písní jako jarní jitro skřivánka zpěvem zvučí moje nitro, mně cestu, jež se v ranní mlze tratí, květ střemchy vroubí, slunce paprsk zlatí. [Verse 3] Myšlenka země — skřivan výše stoupá, v myšlence nebes — v slunci peruť houpá, zem zpět jej volá, nebe výš jej láká, až člověk obé slyší v písni ptáka. [Verse 4] Zem s osením, jež zlehounka se čeří, kde v srdci lásku, člověk v štěstí věří, a nebe s oblaky, kam ztrativ štěstí se může v srdci pouze láskou vznésti. [Chorus] Milostnou písní jako jarní jitro skřivánka zpěvem zvučí moje nitro, mně cestu, jež se v ranní mlze tratí, květ střemchy vroubí, slunce paprsk zlatí. [Instrumental Break] [Verse 5] A myšlenkou když v azuru se ztrácím, hned srdcem vesel ku zemi se vracím, jak motýl sluncem opojen když klesá zpit vůněmi ve chladnou náruč lesa. [Verse 6] A bys věřila mojim políbením, já pravdu žití zlatým protkal sněním, a zdráháš-li se ještě, moje dítě, tož vyjdi v luh, a jaro přesvědčí tě. [Chorus] A písní lásky jako jarní jitro skřivánka zpěvem zvučí moje nitro, mně cestu, jež se v ranní mlze tratí, květ střemchy vroubí, slunce paprsk zlatí. [Chorus] A písní lásky jako jarní jitro skřivánka zpěvem zvučí moje nitro, mně cestu, jež se v ranní mlze tratí, květ střemchy vroubí, slunce paprsk zlatí. [Fade Out]
