občas mám ty pocity že všechno kolem mě, zkouška mojí kvality. jak ve škole byly sešity, kde se můžu upřímně podělit se o ty pocity. Teď když to moje srdce sotva bije Píšu, jak těžko se mi tady žije. Kurva, fakt, těžko mi je Pokaždé když domů se vracím, Dochází mi že ten život ztrácím, Hlava denně čelí demonstracím , ale Podléhá těm deformacím. Jsem zničený a tak zrak odvracím, Směrem k tomu nebi, i když nejsem věřícím, (Bože,,jsi tam?) (i tebe se ptám) to co ja teď řeknu vám, vůbec to není můj plán taky se toho velice obávám protože hodně já postrádám ale já se ani nezvládám vyhýbat těm - po- sta- vám. v téhle dneší době, už nepomůžu ani sobě, když ty duše trpí obě a to moje srdce patříííí, pat-říí TO-BĚ. (ALE TEN KLID?) (naleznu až v hrobě).... nebaví mě tu jen tak stát, už neumím se ani smát sám sebe musím se ptát, PROČ? nemám problém ti cokoliv dát, tak prooooč? o TOBĚ si musím nechat jen zdáát. proooč? opravdu se tohle všechno mělo stááát?? v téhle dneší době, už nepomůžu ani sobě, když ty duše trpí obě to moje srdce patříííí, patříí TO-BĚ. (ALE TEN KLID?) (naleznu až v hrobě).... já nedokážu, hodit to vše za hlavu. já nedokážu, odstranit tu zábranu. já nedokážu , přestat myslet na TE-BE. já nedokážu , plánovat tu cestu do NE-BE. ja nedokážu , najít ten nový směr. já nedokážu, pořád nemyslet na závěr.. v téhle dneší době, už nepomůžu ani sobě, když ty duše trpí obě a to moje srdce patříííí, patří TO-BĚ. (ALE TEN SVůJ KLID?) (naleznu až v hrobě).... [fade out] [end]
