Zapnu si zprávy, zase ten stres, všude jen hádky, podvody, děs. Někdo se rozvádí, někdo zase lže, a někdo jiný v tichosti beze stopy zmizel. utek z domova, nikdo ho nehledá, a někdo druhej se na síti vysmívá. Ve zprávách mluví, že je zase zle, někdo byl zraněn, někdo už ne. Všude jsou hádky, podvody, klam, a my jen koukáme, co bude dál. Svět se točí, ale nějak divně, všude jen bolest, ve vzduchu je divně. Lidi se hádají, místo aby žili, kam jsme to došli, proč jsme tak zmizeli? Lži v novinách, sliby a hloupé řeči, a my se v tom ztrácíme nemůžeme všemu věřit přeci. Další případ, další krádež, na obrazovce jen další nářek. Zbraně a války, zrada a klam, a my jen koukáme, jak padají k nám. Svět se točí, ale nějak divně, všude jen bolest, ve vzduchu je divně. Lidi se hádají, místo aby žili, kam jsme to došli, proč jsme tak jiní. Ale někde v tichu, v koutě malém, je pořád naděje, co svítí dál jen. Možná ji nevidíš v těch titulcích dne, ale pořád je tu, nikdy nezmizí. Svět se točí, a my s ním taky, i když jsou dny, co jsou jen mraky. Naděje žije, v lidech i ve snech, musíme věřit, i když je vztek. Ale možná stačí říct dost, vypnout zprávy, najít si most k lidem kolem, co chtějí žít líp, nejsme jen čísla, máme svůj klid.
