Óó .

Óó . O o o o o . Óó . O o o o o . Óó . O. Óó Marie matko boží . ( Život hořký je, jak to bílé zboží ). Óó Marie matko boží. ( Jak se jmenuje ten, co v mé hlavě slouží)? Ta Bestye - mi den co den krade sen - noc co noc po mé duši touží. Na mou duši - po mé duši - touží. ( I teď to zkouší). Když zvon půlnoc odbíjí, tak zjeví se on. Supi - kolem něj krouží. Blesk a hrom hlasitě udeří. Bílý démon se ze tmy vynoří. Vkrádá se do mých snů, už stojí u dveří. Cítím jeho zápach, ten pekelný puch, jak hoří. Vše pěkné na prach zboří. Hnilobou zkažený je vzduch. ( Vzduch - vzduch). (Vzduch). Jak z tohoven, v němž si hoví hejna Muh. Jak z tohoven, když je to začarovaný kruh? Je to zlý sen být kým, čím jsem . Sám sobě nebezpečným druhem - Tím člověkem. (Člověkem). Proč ne třeba Psem? ( Poslušným - to. Psem ). O. Ó. O. O. O. O. Ó. O. O. O. Ovšem, být tím Čoklem, tak bez milosti vyhrabu a sežeru všechny Vaše kosti. K vaší zlosti - Milosti, a k mé radosti - bez lítosti, vaše kosti mě taktéž pohostí - Pohostí. Dle libosti nažeru se, do sytosti. Oni mi to stejně odpustí, jsou to přece psí vlastnosti. Žrát ty kosti - bez jakosti. Až bude po všem, popřeji všem - nechť lehká je vaše zem. Já tu pořád jsem se svým věrným a zlým -psem osudem - tady jsem. (Tady -- jsem). Óó. O o o o o. Óó. O o o o o. Óó. O. Óo Marie matko boží, život hořký je jak to bílé zboží. Óo Marie matko boží, jak domeček z karet se jednoho dne zboří. Z prachu povstal a na prach i popel shoří. Vidíš hoří a shoří i tvůj strach, který živíš ve své hlavě. (Ty se divíš, ale vše co se ti děje, je jen ve tvé hlavě. No právě - v té - mé - Hlavě). O. ó . O. O o .. Oú - OÚ - kejj. (( OŮKEJ )).