Svět teď je jak cirkus nikdo nemá už svou roli chlap, už není chlap i žena se nechá předělat Pak je tu zmatená panička Kterou právě teď napadlo Že by mohla být Lednička, nebo třeba lampička Protože říct to je fakt tak snadné fakt, fakt, faaakt co se to jen děje, máme se tomu snad ještě smát? [Chorus] každej se dnes jak jen chce mění jeden den jsi ještě člověk a druhý už svítíš někde v přízemí nééééééé, to nééééééé ztrácíme se v chaosu, každý je na svou identitu ješitný je tohle snad ten novověk?? Na který by jsi chtěl být pyšný??? nééééééé, to nééééééé Další chce být stará lampa to je ta jejich DÝ.Í.AJ. propaganda a my tu hru s nimi máme hráát? Jako by to byla snad jenom sranda nebo už fakt nevím jak to máme bráát? nééééééé, to nééééééé Chápu to u lidí, co narodí se v cizím těle Žena, či muž uvěznění ve své živé cele Tohle mi nevadí, to je snad normální Tohle se stává a je to běžná věc Těmhle lidem pomoct chci rozbít tu jejich klec Nechci soudit, nechci kázat kde ale bude ta hranice kde se to začne lámat? Když už nevíš, kdo jsi ty sám nebudeš se měnit snad každým dnem doufám! Kdo jsi teď ty? Žirafa, nebo možná ňákéj pták holub, orel, nebo snad buřňáák? zítřek bude zase jinej, ale dnes to máš prostě TAK Ztrácíme realitu, je tohle snad tvůj sen nová hra a nová pravidla pro každej den nééééééé, to nééééééé Říkají, že je to o rovnosti a síle, Ale v jejich očích vidím jenom prázdný cíle. Všechno jen na voko, jen povrchní hra, Nucená diiverzita, co rozbíjí, vše co se dá. nééééééé, to nééééééé Vytváří postavy, co ani nežijí, Jen vyplňují kvóty, co se teď vyvíjí Říkají, že je to správné, že to tak musí být, Ale pravda je jinde, jen chtějí mít klid. (klid) Svět je pestrý, to sám dobře víím, Ale když mě tlačíš, pak už není mýým. Nech mě volně dýchat, nech mě sám volit si jak chápat bych to měl Jinak to všechno ztrácí svou vlastní tvář cííl a směr nééééééé, to nééééééé Falešná maska, kterou nám teď tlačí do tváříí, Není to svoboda, je to jen alibi co vymysleli lhářii. Vymáhaný mír, to není volnost, ale cesta zpět Jen další diktát, co rozbíjí náš svobodný svět. Kam jsme to došli, co se to stalo? Pravda se ohýbá, nic už neznamená každej může být, čím ho jen napadne mění si vizáže, mění si svá jména Blázinec kolem nás, jak to jen dopadne? a my tvářit se máme, že to smysl vše dává k tomu chcete ještě mít i svá práva lampa chce cenovku a žárovku k sobě otcové a matky naše se musí teď obracet v hrobě nééééééé, to nééééééé Co se to dějě, co se to stalo? Kdo chce být čím, to se ti snad jen zdálo? Je jedno, kdo jsi, jen si to přej ale mně už do toho fakt netahej a my hned hrajem to jejich hru v tomhle světě pomatených snůů Už nemám chuť poslouchat, co mi říkáš, vnucuješ mi svůj svět, kde nemám šanci dýchat. Chcete různorodost? Jen když souhlasím s vámi, ale když promluvím jinak, tak jsem odepsaný
