Když žijete jenom prací, tak to je pak bída, Abych trochu povyrazil, k moři jsem se vydal. Když sem tam však dorazil, dostavil se šok, Lidí horda, hrozný vedro, čumím jako Čok. Cikády řvou jako blbý, neslyším co říkám, Na ceny jak v Las Vegas teď, pomalu si zvykám. Pivo v plechu za kilo a polívčička za dvě stě, Že já blbec jezdil k moři a nezůstal ve městě. Vydal jsem se teda do hor, bych náladu spravil, Čistý vzduch si do plic nabral, pár dní tam též strávil. Čekala tam na mě ale, přirážka vysokohorská. Tohle je snad ještě horší než ta bota Kotorská. Polívku tu radši nemaj, pivo stojí dvě kila, Nálada se zase o fous, povážlivě zhoršila. Vypadám snad jako šejk? Snad na čele mám nápis?! Nevím sakra co s prachama, mám jich plný kapsy? Vytahuji vlastní pivo a k svačině oplatek, V momentě je u mě správce, vyžaduje poplatek. Všichni ruce natahujou, kam vkročím chcou love, Kam jsem to zas sakra vlezl, vstupný za pět stovek. Tomu říkám podnikatel, koukni na tu potvoru, Vybírá za vstup do lesa, obsluhuje závoru. To je vážně divná doba, všichni chtějí prachy, Zbyde li mě na cestu zpět, už jen trnu strachy. [End]