[Instrumental Intro] Sedí si na kmeni a hongá nohama /ukous jsem jí kousek kůže z boty/ prej jazyk…ó ty… něžně jí olizujiu ušní lalůček že náušnice? že zlato? že jsem k ničemu? udělala ze mě zrzavého ničemu a ze sebe svatou jak chutnala? byla malá červená však svět touží po změnách vycením své zuby vlka a hned bude po Karkulkách /sežeru i náušnici ještě jedna zbyla ať si bába vztekle křičí možná by i vyla [Instrumental Interlude] pod tím vším tím nebem na které jednou vkráčím hlína prorytá divočáky šeptá trávou šeptá stopou volá touhou křivolakých pojď si lehnout chci tě taky [Instrumental Interlude] sedí si na kmeni a hongá nohama vnímá moje oči mima někdy se smrákají do dlaní pak křičí cizím hlasem ze spaní jedno po druhém brumlám psí zaklínadla pro člověka hlad PS z jídelního vozu bez jídla váš kapitán Čad [Instrumental Outro] [End Song]
0/500