Refrén) Pamatuju si doby, kdy jsem byl dojebaný, nikdy sám sebe fakt neocenil, říkal jsem si jednou bude líp, a věř mi, musel jsem padnout, abych se naučil žít. Lidi mě měli za vymrdance, já chtěl jen rodinu, trochu lásky, stance. Z ulice jsem vzal sílu, ne ztrátu, ze dna mě vytáh’ ten, co zůstal po boku bratu. (1. sloka) Už od mala vím, jak to tady běží, mladej polorom, co si život měří, na čest, na respekt, ne na fame, život mě bil, ale furt jsem stejnej. Otec pryč, já venku s bandou, risk byl denní chleba, ne srandou, impulzivní zmrd, co neměl dost, přesto fam za mnou, jak beton — kost. Nikdy jsem nebyl svatej, ani teď, na severu mě znáš, tady mám svět. Viděl jsem zradu, viděl jsem krev, ale furt stojím, dokud mám dech. Mladej, jistý, měl jsem cíl, šel jsem si za tím, i když jsem pad’ na díl, to, co mě málem zlomilo, mě zocelilo, ze špíny vstal, teď to vidíš, bro. (Refrén) Pamatuju si doby, kdy jsem byl dojebaný, nikdy sám sebe fakt neocenil, říkal jsem si jednou bude líp, a věř mi, musel jsem padnout, abych se naučil žít. Lidi mě měli za vymrdance, já chtěl jen rodinu, trochu lásky, stance. Z ulice jsem vzal sílu, ne ztrátu, ze dna mě vytáh’ ten, co zůstal po boku bratu. (2. sloka) Tu dole se trpí, ale já tu rost’, ulice byla má škola, ne post. Fam při mně stála, krok za krok, v dešti i tmě, žádnej šok. Jedna akce — a všechno v háji, krysa nás prodala, teď se tají, zůstal jsem sám, jen se vzpomínkou, na časy, kdy jsme žili jednou crew silnou. Ale víš co, furt jsem tady, pořád mám v sobě ten hlad a vady, impulzivní degeš, vraždím pohledem, každej můj verš je jizva pod veden. Zrazen, zbit, ale nikdy zlomen, život mě mlel, já zůstal ocelovej kmen. Sever mě formoval, neseš tu stopu, žádnej blázen, jen kluk, co zná notu. (Refrén — finální) Pamatuju si doby, kdy jsem byl dojebaný, nikdy sám sebe fakt neocenil, říkal jsem si jednou bude líp, a věř mi, musel jsem padnout, abych se naučil žít. Lidi mě měli za vymrdance, já chtěl jen rodinu, trochu lásky, stance. Z ulice jsem vzal sílu, ne ztrátu, ze dna mě vytáh’ ten, co zůstal po boku bratu.
0/500