[Verse 1] Ahoj holka, zas ti píšu o radu Nevypadám v těch šatech moc tlustá zezadu? Nepřehnala jsem to s majoránkou v guláši? Budou na mě vůbec někdy pyšní naši? Nevzala jsem si toho na hrb zase moc? Měla bych to zvládnout sama, neprosit o pomoc. Stojíš v pozoru, po kapsách čepele. Zdůrazníš chybičky i mý vrásky na čele. [Chorus] Máš doktorát z věd, který ještě nevznikly. Jsi kamarád i zvěd, co má moje mimikry. Nutíš mě hnát vpřed, jsme na sebe navyklí. Brodíš se v mých chybách jako bys v nich bydlela. Někdy mi naháníš strach, i když bys neměla. Říkáš: „tohle by šlo ještě líp“ a já se zmenším po sté, Nabobtnáš, vyrosteš, jistě natahuješ šíp. [Verse 2] Pečlivě sbíráš mý pády i přešlapy všechny je postupně zakreslíš do mapy Okolí hodnotíš měkčími zákony, ale mě rozpitváš na buňky a atomy. Už teď víš, co stane se zítra. Pochvaly neproudí z hloubi tvýho nitra. [Bridge] Nejsi jen má stará známá otiskla ses do mě brzy Někdy zníš jak starostlivá máma jindy mě tvá slova mrzí. A já ptám se tě znovu, ikdyž vím, že tvému pohledu zas uvěřím. A co když… stačí jen být? Co když… Už nechci takhle žít? [Outro] Dneska si k večeři dám jen brambory na loupačku. Jen tebe se holka nezeptám, jestli ti to takhle stačí.
